Září
V září už pociťujeme krátící se dny. Školáci se vracejí do svých tříd. Staří zahradníci říkávali – v červnu děti ze školy a cibuloviny ven ze země, v září děti do školy a cibuloviny na nová místa v zahradě.
Kontrolujeme uskladněné džemy – jsme pyšní na vlastní originální receptury – např. Švestkový s rozmarýnem, Jablkový a hruškový s fíkem.
Sklízíme fazole, vyloupané je dobře usušíme a uskladníme do nádob. Při přípravě pokrmů z luštěnin je výborné přidat k nim během tepelné úpravy saturejku, která usnadňuje jejich trávení.
Je také nejvyšší čas zkontrolovat vyvýšený záhon, doplnit zeminu a vysít celoroční ředkvičky a třeba naťovou petrželku. Zkušení doporučují hladkolistou pro její aromatický náboj.
Září nám v úrodném roce nadělí další ovoce – hlavně jablka, která se nehodí k uskladnění. Je dobré je nasušit. Do pořádné sušičky se vejde kolem 60 kusů větších jablek. Dobře se suší drobná panenská, jsou tvrdší a nepouštějí při zpracování šťávu.
Říjen
V říjnu si vážíme každého teplého dne, který můžeme na zahradě při práci prožít. Za suchého počasí sbíráme na zahradě semínka letniček, jejichž pěstování se nám letos osvědčilo a u kterých plánujeme v příštím roce přímé výsevy. Třídíme je, sušíme a uskladňuje do sáčků, které si můžeme poskládat z kancelářských konceptů nebo z letáků. Důležité je všechno dobře usušit a popsat.
Krásenky, cínie, fenykl, kopr, saturejku, afrikány, tabák křídlatý, nocenky, netýkavky, šalvěj zahradní a další si již můžeme třídit i podle barev, abychom připravili nejen pastvu včelkám, ale i vlastním očím.
Jedlé jeřabiny s jenom polovinou zoubkovaného listu září na stromě jako korálky. Můžeme je zpracovat jako brusinky ke svíčkové, nebo je využít jako výtvarný materiál – navlékat je na lněnou nit, nebo na drátek a připravit si podzimní a předvánoční dekorace.
Sklízíme nejpozdnější úrodu
Češeme jablka k uskladnění, říká se, že je dobré je nechat pod stromem nějaký den „vyrosit“. Jistě je přebereme a můžeme je podle potřeby zpracovat na lehký džem se skořicí a hřebíčkem, nebo pokračovat v sušení křížal. Dobrý rok může přinést i úrodu oskeruší a kdoulí. Ke kuchyňskému zpracování musí být plně zralé, teprve v tuto chvíli ztratí po převaření trpkost.
Kdoule obsahují dostatek pektinu, zavařeninu můžeme připravit pouze s cukrem a dochutit ji skořicí (hřebíčkem) a citronem. Na 1,5 kg strouhaných kdoulí se doporučuje cca 1 kg cukru.
Všechny džemy s kdoulí jsou náramně voňavé a chutné.
Listopad
Za příznivého počasí můžeme i krátké dny v zahradě využít pro kompostování spadaného listí, kontrolu uskladněných hlíz jiřin, přikrytí choulostivějších rostlin peřinkou z chvojí nebo slámy. Je prý dobrá zkušenost se zakrytím kompostu černou netkanou folií, zimní sluníčko ho lépe ohřeje a udrží se v něm déle vyšší teplota potřebná pro rozklad a zrání kompostu. V příštím roce budeme moci kompost – zahradníkův poklad – dříve použít.
Při úklidu zahrady posbíráme hlemýždí ulity, šišky a barevné listy, spolu s dětmi z nich můžeme vytvořit milé dekorace.
Při společné práci a povídání přijdou vhod nasušené křížaly. Vždy je dobré je uskladnit rovnou ze sušičky do nádob s dobrým uzávěrem, aby do sebe nenatahovaly vzdušnou vlhkost.
Advent
S počátkem Adventu již přemýšlíme o dárcích pro naše milé – můžeme sáhnout do zásob ve spíži – sklenička s nasušenými bylinkami (šalvěj, saturejka, rozmarýn, bazalka), slavnostně dozdobená lahev se sirupem do čaje, výborným džemem nebo křížaly mohou být originálním dárkem pod stromeček. Můžeme také zužitkovat voňavou levanduli a naplnit jí ručně šitá látková srdíčka.
Koláč se švestkami nebo rynglemi
Není to nic složitého, použijeme dobrý rodinný recept na třenou buchtu. Nejdůležitější je, abychom měli ve spíži připravené ovoce – do lahví o objemu 0,75 l se vejde 28 půlek rynglí nebo 32 půlek bosenských švestek. V srpnu jsme je naskládali obloučkem nahoru, přidali k nim lžíci cukru, 1 hřebíček a zalili převařenou vodou. V čase listopadových plískanic je můžeme položit ve čtyřstupu na těsto v pekáči, přidat nebo nepřidat drobenku se skořicí a scezenou šťávou si ochutit čaj.
