Červen
Červen je měsícem jahod a třešní. Maminky i babičky dělají všechno možné, jen aby tuhle chuť jahod a vůni uchovaly pro děti i na zimu. Když děti nejsou v zahradě k nalezení a po žebřících cinkají z koruny třešní jenom pecky, je nejvyšší čas pomyslet na jejich zavařování – ať už jako zavařeniny do palačinek nebo jako kompot.
Džem z jahod nebo třešní připravíme klasickým způsobem. Výbornou pomůckou pro přípravu džemů z ovoce s peckami je děrovaný keramický hrnec, který zachytí pecky rozvařeného ovoce.
Osvědčilo se také přidat do várky jahod na jahodový džem jeden banán. Chuť je náramná.
Nezapomeneme sklízet levanduli a sušit ji ve svazcích na stinném a vzdušném místě.
Hlídáme rostliny rajčat, zapěstujeme jeden výhon a vyštipujeme výhonky v paždí listů. Urychlíme a zkvalitníme tím úrodu rajčat.
Jak uchovat léto na zimu
V červnu už můžeme začít s konzervováním různých natí. Např. nať petržele a kopru můžeme naložit do soli.
Sklizenou nať propláchneme, rozložíme, necháme okapat do rána na utěrce. Následně ji nasekáme nebo nastříháme a vsypeme do skleničky. Jednotlivé vrstvy prosolujeme a protřepáváme. Až vše setřepeme, zašroubujeme víčko a označíme.
Červenec
Červenec je měsíc volna. Děti i rodiče si plnými doušky užívají volného času a léta. Podle počasí nezapomínáme na zálivku, chytří zahradníci využívají dešťovou vodu, kterou zachycují v nádržích a sudech pod okapy. Při této příležitosti připravují i hnojivou zálivku – jíchu, která posiluje a léčí rostliny v zahradě.
Letní sklizeň
Počasí často překvapí. Někdy se může stát, že budeme sklízet úrodu i o tři až čtyři týdny dříve, než to bývá v jiných letech. V některém roce se letní jablíčka – skleněnky (žňovky) potkají se sladkou mrkvičkou v předobrém džemu na lívanečky. Jablíčka uvítají i ranou sklizeň rajčat a přijmou je k sobě do zavařeniny. A tak se může potkat v zavařenině ovoce se zeleninou.
Sklízíme, mlsáme a zavařujeme různé druhy ostružin (vinnou japonskou, beztrnnou a divokou).
Na místa, která se nám uvolnila po sklizni mrkvičky a kedluben, vysejeme co nejdříve čínské a pekingské zelí.
Za rychlovku při zavařování rajčat lze považovat základ na rajskou polévku nebo omáčku – omytá rozkrájená rajčata povaříme, rozmixujeme tyčovým mixérem, propasírujeme. Dávku určenou na rajskou polévku co nejvíce zredukujeme (odpaříme vodu), do dávky na omáčku přidáme koření do rajské omáčky (zakoupíme v pyramidce) a také varem zredukujeme. Obojí zavařujeme cca 20 min. na 85°C.
Hnojová zálivka – jícha
Do větší nádoby s vodou namočíme kopřivy (mohou být i s kořeny), nádobu na několik dní přikryjeme a když začne „vonět“, naředíme 1 díl jíchy s 9 díly vody na hnojivou zálivku k rajčatům.
Stejným postupem připravíme i zálivku z přesličky, která posílí rostliny při prevenci před plísňovými onemocněními.
Srpen
V srpnu nám léto hrne svoje plody do kuchyně tak, že máme opravdu co dělat, abychom všechno dobře využili. Spíže se plní zavařeným sluncem ve skle, babičky a maminky se předhánějí, která má „více a lépe“. Na řadu přichází pomyšlení na zadní kolečka v podobě hotových jídel, která v zimě v časové tísni vhodíme do hrnce, dochutíme a uvaříme jenom přílohu. Po generace se osvědčuje lečo, paprikový guláš nebo zeleninová obloha na pizzu.
Švestkový džem s rozmarýnem
Z úrody bosenských švestek vaříme výborný džem – pokud dochutíme mletým rozmarýnem, nebude mít chybu a poradí si s jakoukoli konkurencí. Švestky se osvědčilo omývat vlažnou vodou, odpadne tím pracné utírání jejich ojínění utěrkou.
Nezapomeneme sklidit, vyklepat a vyfoukat mák.
Polévka je grunt
Již několik let využíváme recept na domácí vegetu. Z publikace Babiččina spižírna nad zlato jsme převzali recept, a upravili ho na naše podmínky:
Všechno, co máme v zahradě dobrého do polévky – např. mrkev, celer, kořen i nať petržele, česnek, cibuli, pažitku, libeček – omyjeme, očistíme a nadrobno nakrájíme. Zeleninu podusíme na olivovém oleji a másle, na 4 kg zeleniny přidáme cca 500 g soli a co nejvíce zredukujeme (necháme odpařit vodu), plníme do malých skleniček se šroubovacím uzávěrem, zavařujeme cca 20 min. na 85° C.
